Jak se správně učit na přijímačky na VŠ

Přijímačky na vysokou školu jsou pro mnoho studentů jednou z největších studijních výzev. Ať už tě čekají klasické Scio testy nebo jakékoliv jiné přijímací zkoušky na VŠ, kvalitní příprava může výrazně zvýšit tvoji šanci na úspěch.

Nestačí se ale jen několik týdnů před termínem zavřít nad učebnicemi a snažit se do sebe dostat co největší množství informací. Při přípravě na přijímačky je důležité vědět, jak se správně učit, jak si rozvrhnout čas a jak si naučené informace co nejlépe zapamatovat.

Jedna věc je přitom naprosto zásadní: začít včas.

Čas je totiž při přípravě na přijímací zkoušky obrovská výhoda. Čím dříve začneš, tím větší prostor máš nejen pro samotné učení, ale také pro opakování, procvičování testových úloh a práci na tématech, která ti dělají největší problémy.

Ať už se připravuješ na přijímačky na VŠ, maturitu či jiné zkoušky, následujících 7 tipů ti může pomoct využít čas na přípravu naplno.

1. Nepodceň plánování

To, že tví spolužáci nebo lidé kolem tebe ještě nezačali s přípravou, neznamená, že musíš čekat také.

Naopak. Čím dříve začneš, tím menší tlak budeš před přijímačkami cítit.

Vytvoř si konkrétní plán přípravy. Rozděl si učivo na menší části a stanov si, kdy se budeš jednotlivým tématům věnovat.

Ideální je nechat si před samotným termínem přijímaček alespoň 14denní rezervu. V této době už bys neměl/a dohánět nové učivo. Místo toho můžeš:

• opakovat problematická témata
• procvičovat testové otázky
• vracet se k látce, kterou si hůře pamatuješ
• absolvovat cvičné testy
• a postupně si ověřovat, jak na tom se svými znalostmi skutečně jsi

Dobře naplánovaná příprava ti navíc pomůže zabránit situaci, kdy zjistíš pár dní před přijímačkami, že ti stále zbývá projít obrovské množství učiva.

💡 TIP: V Revio aplikaci máme cvičné Scio testy vytvořené přesně podle reálných Scio testů. Můžeš si je proto vyzkoušet právě tam. U každé otázky navíc najdeš nápovědu a řešení.

2. Změň svůj mindset

Velký rozdíl může udělat i to, jak se na učení díváš.

Je rozdíl mezi učením z povinnosti, kdy jen odpočítáváš minuty do konce, a situací, kdy se skutečně snažíš pochopit, proč se danou věc učíš a jak funguje.

Nemusí tě bavit každé téma. Zkus ale v každé látce najít něco, co v tobě probudí alespoň trochu zvědavosti.

Ptej se například:

• Proč to tak je?
• Jak to souvisí s tím, co už znám?
• Kde se s tím můžu setkat v praxi?
• Proč je tato informace důležitá?
• Dokážu to vysvětlit někomu jinému?

Zvídavost výrazně mění způsob, jakým se učíš. Místo memorování izolovaných informací se snažíš látce opravdu porozumět. A právě to ti může pomoct zapamatovat si ji na delší dobu.

3. Nesnaž se jen „projít učivo“ – staň se odborníkem

Jednou z největších chyb při přípravě na přijímačky je snaha naučit se pouze minimum, které se může objevit v testu.

Samozřejmě není potřeba znát úplně všechno. Pokud ale chceš látce opravdu rozumět, neomezuj se pouze na základní informace.

Když narazíš na pojem, kterému nerozumíš, vyhledej si jeho význam. Pokud tě zaujme určitá souvislost, zjisti si o ní více. Pokus se propojit nové informace s tím, co už znáš.

Právě tím začneš vytvářet mezi jednotlivými informacemi síť souvislostí.

Místo toho, abys znal/a deset izolovaných faktů, začneš chápat, jak spolu souvisejí. A pokud si pak potřebuješ vybavit jeden konkrétní údaj, můžeš se k němu dostat právě prostřednictvím těchto souvislostí.

Cílem tedy není jen „umět látku na test“, ale opravdu pochopit, co se učíš.

4. Uč se i v každodenním životě

Učení nemusí probíhat pouze ve chvíli, kdy sedíš nad učebnicí nebo řešíš testové otázky.

Snaž se být zvídavý/á i v běžném životě.

Čteš zprávy a narazíš na politologický pojem, kterému nerozumíš? Vyhledej si ho.

Díváš se na dokument a objeví se v něm historická událost, o které nic nevíš? Zjisti si, co se tehdy stalo.

Při běžném rozhovoru narazíš na pojem z politologie, psychologie nebo ekonomie, který neznáš? Poznamenej si ho a později si ho dohledej.

Právě tyto malé momenty zvědavosti mohou tvoji přípravu výrazně obohatit.

Učení totiž není jen čas, který strávíš nad učebnicí. Je to také schopnost všímat si světa kolem sebe a chtít mu porozumět.

5. Uč se pravidelně, ne nárazově

Jedna z nejdůležitějších zásad efektivního učení zní jednoduše:

Pravidelnost je důležitější než jednorázový výkon.

Mnohem více ti může dát například 30–60 minut soustředěného učení každý den, než dvanáct hodin intenzivního učení jednou za týden.

Při nárazovém učení se navíc snadno dostaneš do situace, kdy se snažíš během krátké doby zpracovat obrovské množství informací. Výsledkem bývá únava, stres a zároveň rychlejší zapomínání.

Zkus si proto vytvořit pravidelný režim. Nemusíš každý den strávit nad učením několik hodin. Důležité je vytvořit si návyk a postupně budovat znalosti. Dlouhodobý úspěch se skládá z malých kroků, které opakuješ pravidelně.

6. Používej metodu Active Recall

Pouhé čtení učebnice nebo zvýrazňování důležitých vět není příliš efektivní způsob, jak si ověřit, zda látku skutečně umíš. Mnohem užitečnější je Active Recall neboli aktivní vybavování z paměti.

Princip je jednoduchý: místo opakovaného čtení se snažíš informace aktivně vybavit bez nahlížení do poznámek.

Můžeš například:

• odpovídat na otázky
• řešit testové úlohy
• zakrýt si odpověď a zkusit ji sám/sama doplnit
• vysvětlit látku vlastními slovy
• vytvořit si kartičky s otázkami a odpověďmi

Například místo opakovaného čtení kapitoly o určitém tématu zavři učebnici a zkus si odpovědět, co si z dané kapitoly pamatuješ. Následně si zkontroluj, co ti chybělo. Tím zároveň zjistíš, co opravdu umíš a kde máš mezery.

💡 TIP: V Revio aplikaci máme sekci ANKI, ve které je uveden ke každému předmětu seznam všech důležitých pojmů. Tato sekce obsahuje testy, v nichž máš za úkol definovat pojmy. Jakmile si definici sám/sama (v duchu) řekneš, můžeš si správnou definici v aplikaci zobrazit a se svojí ji porovnat.

7. Nezapomínej na opakování

To, že ses něco jednou naučil/a, ještě neznamená, že si to budeš pamatovat za několik týdnů. Pro uložení informací do dlouhodobé paměti je důležité se k nim opakovaně vracet. Ideální je neopakovat všechno stále dokola ve stejných intervalech, ale postupně je prodlužovat. Například:

• první opakování po několika dnech
• další po týdnu
• další po dvou týdnech
• a později znovu před přijímačkami

Tomuto principu se říká spaced repetition neboli rozložené opakování.

Nemusíš přitom pokaždé projít celou kapitolu od začátku. Mnohem efektivnější je zaměřit se na informace, které si hůře vybavuješ.

Jak tedy vypadá efektivní příprava na přijímačky?

Když všechny tipy spojíme dohromady, dostaneme poměrně jednoduchý systém:

1. Naplánuj si přípravu a začni včas. Rozděl si učivo na menší části a vytvoř si realistický plán.
2. Změň svůj mindset. Ke studiu přistupuj aktivně a snaž se v učivu hledat souvislosti.
3. Snaž se látce opravdu porozumět. Neuč se pouze minimum potřebné k testu, ale buduj si mezi jednotlivými informacemi souvislosti.
4. Buď zvídavý/á i mimo samotné učení. Využívej běžné situace jako příležitost dozvědět se něco nového.
5. Uč se pravidelně. Kratší a pravidelné studium jsou efektivnější než nárazové učení na poslední chvíli.
6. Využívej Active Recall. Ověř si, co si dokážeš vybavit bez nahlížení do poznámek.
7. Opakuj naučenou látku v rozestupech. Vracej se k informacím postupně a zaměřuj se především na to, co si hůře pamatuješ.

Příprava na přijímačky nemusí znamenat týdny stresu a bezhlavého memorování. Pokud začneš včas a zvolíš správný systém, můžeš si učení rozložit tak, aby bylo efektivní, dlouhodobě udržitelné a zároveň mnohem méně stresující.

A pamatuj: největší výhodou není to, že se dokážeš učit deset hodin v kuse. Největší výhodou je schopnost učit se správně, pravidelně a dlouhodobě.

V aplikaci Revio najdeš přehledně rozepsané materiály ke Scio testům ze ZSV a OSP. Pokud máš problémy s rozdělením učiva, doporučujeme postupovat po jednotlivých sekcích v Revio aplikaci.